VÝSLEDKY PRŮZKUMU MLUVENÍ EXTERNÍCH HLÁSIČŮ NA VOZIDLECH MHD V BRNĚ

 

 

V průběhu července roku 2016 jsme s pomocí praktikantů opět provedli namátkový průzkum mluvení vozidel MHD v Brně. A jak to dopadlo?

Z výše uvedených údajů je vidět, že oproti roku 2010, kdy proběhl poslední průzkum, došlo k celkovému mírnému zlepšení funkčnosti externích hlásičů, přičemž výrazně se zlepšilo mluvení autobusů a trolejbusů, zatímco u tramvají došlo ke tříprocentnímu zhoršení. Přesto stále nemluvila celá čtvrtina vozidel. Nevidomí cestující mají často sklon z toho vinit řidiče vozidel, kteří "prý" zapomínají hlásič zapnout nebo, podle některých méně znalých, jej dokonce úmyslně vypínají. Pravda je však taková, že externí hlásič se zapíná automaticky při spuštění palubního počítače a nastavení linky vozidla. Bez těchto úkonů by se vůz vůbec nerozjel. Řidiči pak už nemají žádnou možnost do funkčnosti hlásiče jakkoliv zasáhnout. Co je tedy pravou příčinou tohoto, nepříliš příznivého stavu není dosud dost dobře známo. Může to být aktuální vytížení palubního počítače, závada na datovém přenosu, závada na reproduktoru, aktuální hladina elektromagnetického smogu, ale také porucha či slabý stav baterií ve vysílači povelů nebo nevhodné místo, ze kterého se snažíme hlásič aktivovat.

Mimo mluvení externích hlásičů na vozidlech jsme si všímali také dalších aspektů, které se samostatným cestováním nevidomých v dopravních prostředcích MHD souvisejí. Jednalo se o:

 

V tomto směru lze konstatovat, že přístup k zastávkám je většinou přijatelný. Bezbariérových nástupních ostrůvků stále přibývá, zejména na trase linek směrem do Řečkovic. Problematičtější je orientace v některých přestupních uzlech, například na České, Mendlově náměstí apod.

Vystupování na zastávkách na znamení může být problematické zejména ve starých autobusech a trolejbusech, které mají signalizační tlačítka pouze na stropě vozidla. Jezdí jich už velice málo, ale setkat se s nimi ještě můžete. V takovém případě je nutné svůj požadavek na zastavení dostatečně hlasitě oznámit přímo řidiči vozidla. Vysílač VPN je v tomto případě nepoužitelný. Pokud na váš požadavek řidič slovně nezareaguje, opakujte jej znovu, současně se zaklepáním na sklo jeho kabiny, dokud vám také hlasem neodpoví. Tím se ujistíte, že vás opravdu slyšel a předejdete tím případnému neúmyslnému přejetí zastávky a následným komplikacím s tím spojených.

Otevírání dveří pro nástup nevidomého zpravidla nebývá problémem. Řidiči by je měli sami otevřít v případě, že na zastávce stojí nevidomý cestující. Ten však musí být dobře viditelný včetně viditelnosti bílé hole. Pro jistotu je však dobré vyslat povel č. 4 z vpn, kterým řidiči svůj úmysl nastoupit do jeho vozidla dáte najevo. Vysílač můžete používat ze stejného důvodu i na zastávkách kde jezdí pouze jedna linka a jeho použití se tedy může zdát zbytečné. Jednak si tím zajistíte otevření dveří a současně vám je hlasová fráze hlásiče usnadní dohledat.

Hlášení zastávek uvnitř vozidel se výrazně zlepšilo a opožděná nebo špatná hlášení se dnes už prakticky nevyskytují.

Všechny získané poznatky jsme předali vedoucím pracovníkům DPMB, současně s návrhy na možná řešení některých negativních skutečností. Důraz jsme kladli zejména na to, aby častěji kontrolovali funkčnost externích hlásičů na vozidlech včetně kontroly správného nastavení hlasitosti, ideálně při jejich každodenních ranních výjezdech z vozovny.

Ale i my, uživatelé vysílačů povelů můžeme k rychlejšímu odstraňování poruch externích hlásičů svým dílem přispět. Třeba jen tím, že o každém nově zjištěném případě nefunkčnosti hlásiče budeme informovat řidiče dotčeného vozidla. Ten závadu zapíše do výkazu jízd a ta bude moci být do druhého dne ve vozovně odstraněna.

 

Závěrem je možné konstatovat, že situace v přístupnosti městské hromadné dopravy pro samostatné cestování zrakově handicapovaných cestujících v Brně ještě není (a bohužel asi nikdy ani nebude) úplně stoprocentní. Avšak vcelku je možné ji hodnotit kladně. Zásluhu na tom má nepochybně i znatelně vstřícnější přístup řidičů a řidiček, zejména tramvají, kteří již absolvovali školení o problematice samostatného cestování nevidomých osob. K jejímu dalšímu vylepšování však může přispět svým dílem každý z nás, protože všechna řešení závisejí především na vzájemné toleranci a komunikativnosti. A to není pouze záležitostí řidičů, ale také záležitostí všech cestujících, tedy i nás, nevidomých.

 

A na závěr bych pro vás měl ještě několik upozornění:

 

Ke dni 1.9. 2016 zpracoval
Josef Konečný