Laureátkou této ceny pro rok 2024 se stala naše paní ředitelka, Hana Bubeníčková. K udělení ceny řekla: „Dostat cenu za významnou pomoc zrakově postiženým od Nadačního fondu Mathilda byla pro mne velká čest. Uvědomíte si, že vaší práce si někdo všímá a především ji oceňuje. Stojí za ní stovky hodin práce, často nad rámec povinné pracovní doby, stojí za ní celá řada dalších lidí, kteří tomu, co děláte, fandí, provází vás, poradí, pomáhá. Bez přátel, kolegů a podporovatelů prostě není úspěchu. Cena Mathildy Nostitzové tedy patří všem, kteří mi kdy pomohli a pomáhají, věří mi a podporují."
Záznam z předávání cen (kamera Ondřej Šíp): odkaz
Nadační fond Mathilda vznikl v roce 2010 a jeho zakladatelkou a patronkou se stala paní hraběnka Mathilda Nostitzová. Hlavním nosným programem fondu je získávání finančních prostředků a podpora vybraných projektů podporující zrakově postižené. Nadační fond Mathilda organizuje vlastní chov, výchovu a výcvik vodicích psů, podporuje zrakově postižené hudební interprety a realizuje další vlastní projekty.
Cena Mathildy Nostitzové je udělována od roku 2022. Prvním laureuátem této ceny se stal in memoriam PhDr. Josef Cerha, zakladatel a dlouhodobý ředitel Tyfloservisu. Druhým laureátem se stal Jiří Mojžíšek, tvůrce softwaru pro nevidomé.
Hraběnka Mathilda Nostitzová (12. 6. 1936 — 20. 7. 2021)
◼ Narodila se na zámku v Plané na Tachovsku. Komunisté ale její rodinu z Československa v roce 1948 vyhnali, a tak od 12 let vyrůstala v Německu.
◼ Vystudovala hotelovou školu. Pracovala v hotelu, pro leteckou společnost Lufthansa i jako novinářka pro časopisy Spiegel a Constanze.
◼ V roce 1970 se vdala za italského diplomata Maria Quagliottiho. Společně procestovali celý svět.
◼ Po sametové revoluci (1992) se vrátila do vlasti a začala pomáhat nevidomým a slabozrakým.
◼ V roce 2010 založila Nadační fond Mathilda společně s Lubošem Krapkou, který je jeho ředitelem.
◼ Získala řadu ocenění, například Cenu Via Bona Nadace Via za individuální filantropii (2007), Cenu ministra zahraničních věcí Gratias Agit (2008), cenu Významná česká žena ve světě (2009) a Pamětní stříbrnou medaili za celoživotní přínos a podporu zrakově postižených v Senátu Parlamentu ČR (2012).
◼ Žila střídavě v Česku a Itálii.
◼ Zemřela ve věku 85 let. Pohřbena je v rodinné hrobce u kostela sv. Anny v Plané na Tachovsku.
"V téhle zemi musí člověk pořád s něčím bojovat", říká hraběnka a filantropka Mathilda Nostitzová pro Hospodářské noviny v roce 2019.
odkaz na článek: zde