Stavební úpravy, které využívají všech prvků pro zlepšení orientace a samostatného pohybu nevidomých a těžce zrakově postižených osob, se zřizují pro zajištění jejich soběstačnosti a především bezpečnosti při běžném pohybu na ulicích a v dopravě. Podle charakteru je lze rozdělit na prvky hmatné, akustické a vizuálně kontrastní. Na této stránce máte možnost se seznámit s prvky akustickými. Informace o prvcích hmatných najdete na samostatné stránce Hmatné prvky a o prvcích vizuálně kontrastních se více dozvíte na stránce Vizuálně kontrastní prvky.
Akustické prvky mají nejen funkci orientační, ale většinou také funkci informační. Existuje jich celá řada. Obecně jde o nějaká zařízení, jež si sami nevidomí aktivují pomocí vysílače, který by měli mít stále při sobě. Dodatečná instalace akustických prvků je stavebně mnohem jednodušší než dodatečné zřízení prvků hmatných. Především tento fakt ovlivnil to, že akustické prvky jsou již dnes celkem běžně rozšířeny v mnoha městech a proto i jejich funkce jsou zrakově postiženým uživatelům docela dobře známy.
***
Dálkové vysílače VPN 01 (samostatný) a VPN 03 (zabudovaný v rukojeti slepecké hole)
Na celém území České republiky se pro dálkovou aktivaci všech níže uvedených akustických prvků používají dva typy povelových vysílačů. Prvním typem je příruční krabička se šesti tlačítky. Druhým typem je vysílač zabudovaný v rukojeti slepecké hole, který má tlačítka pouze tři. U staršího typu jsou jejich funkce zdvojeny, nový typ však už umožňuje vyslat každý ze šesti možných povelů zvlášť. Dosah vysílačů je dimenzován na minimální vzdálenost 40 metrů, ale za ideálních podmínek může fungovat až na vzdálenost 150 metrů. Pro přenos radiosignálu je Českým telekomunikačním úřadem vyhrazena frekvence 86,790 MHz. Pokud máte zájem dozvědět se více o těchto vysílačích, tak si přečtěte Návod na použití vysílačů VPN, kde m.j. najdete i technické parametry nebo Vysílač v holi, nebo do ruky, kde se zase dozvíte informace, které by vám mohly pomoci při výběru nejvhodnějšího typu právě pro vás.
***
Akustické majáčky se používají k označení vchodů do veřejnosti přístupných staveb, přístupů do podchodů, na vlakových i autobusových nádražích a podobně. Na pohled vypadají v podstatě stejně. Liší se od sebe jen možnostmi svého využití. Nejjednodušším a nejdříve používaným akustickým prvkem byl "Akustický orientační majáček" (AOM). Tento majáček vydává pouze akustické trylky. Vstupy z ulice do podchodů se označují trylkem typu "BRLM". Úrovňové vstupy do objektů a úrovňové vstupy k turniketům metra se označují trylkem typu "I-Á". Trylek "BRLM" tedy signalizuje schody, trylek "ÍÁ" pak rovný prostor. Majáčky se umisťují nad střed vstupního prostoru. Akustický trylek se spouští ze slepecké vysílačky povelem č. 1.
Novějším typem majáčku je Digitální hlasový majáček (DHM), který může mít zaznamenány až dvě hlasové fráze. První fráze obvykle obsahuje název objektu a spouští se z vysílačky povelem č. 1. Druhá fráze obvykle obsahuje stručný popis objektu nebo stručný popis další trasy a spouští se z vysílačky povelem č. 2. Specifickým DHM je majáček, který informuje o aktuálním chodu eskalátorů. Tato fráze se spouští z vysílačky povelem č. 3.
Nejnovějším typem akustického majáčku je "Orientační hlasový majáček" (OHM), který může obsahovat až 128 zaznamenaných hlasových frází. Vzhledem ke třem tlačítkům, u vysílače VPN 03, kterými je možné aktivovat tyto majáčky, je však v běžných případech prakticky možné využít pouze 3 fráze. Pro prvvní a druhou frázi platí stejné zásady jako u majáčku DHM. Třetí fráze pak může obsahovat rozšířenější popis okolí majáčku, častěji se však využívá k reprodukci přerušovaného klepání, které slouží jako akustický maják pro snazší nalezení vchodu (toto klepání se spouští z vysílačky povelem č. 3). Více o majáčku OHM se dočtete po odkliknutí odkazu Orientační hlasový majáček.
***
Na vozidlech městské hromadné dopravy - tramvajích, trolejbusech, autobusech i na některých vlakových soupravách - v řadě našich měst je nainstalována tzv. povelová souprava pro nevidomé. Ta je připojena k řídící jednotce vozidel a obsahuje venkovní a vnitřní hlásič. Venkovní hlásič je určen pro nevidomé cestující a bývá umístěn zpravidla u prvních dveří vozidla. Po aktivaci nevidomou osobou jí sdělí číslo linky a směr jízdy vozidla. Vnitřní majáček je umístěn na stanovišti řidiče. Obsahuje frázi "nástup nevidomého," kterou je možné jej upozornit na náš úmysl nastoupit do vozidla a zároveň si vyžádat otevření dveří, abychom nemuseli na vozidle hledat příslušné tlačítko. tato fráze je, pro kontrolu vysílána také do externího hlásiče.
Také některé, příslušně vybavené vlakové soupravy oznámí otevření dveří příslušnou zvukovou odezvou. Více se můžete dozvědět v článku Základní informace o hlásičích na vozidlech MHD v Brně.
Podobné opatření je také u příměstské železniční jednotky řady 471, která je též vybavena tlačítkem pro samoobslužné otevírání dveří. Jednotka jezdí na vybraných osobních vlacích na trati Praha - Kolín - Pardubice. Druhé dveře od začátku a konce každé jednotky jsou označeny AOM s naváděcím trylkem typu "I-Á", který se spouští z vysílačky povelem č. 1. Tyto dveře si nevidomý automaticky otevírá povelem č. 4. První dveře jednotky jsou vybaveny zvedací plošinou, proto jsou určeny pro přednostní nástup a výstup osob pohybujících se na invalidním vozíku.
***
Nejpoužívanějším a nejznámějším akustickým prvkem je zřejmě akustická signalizace na řízených přechodech. Fáze zelené je návěštěna akustickým signálem o kmitočtu 8 Hz (přibližně 10 tepů za sekundu). Fáze červené je návěštěna akustickým signálem o kmitočtu 1,5 Hz (přibližně 2,5 tepů za sekundu). Z toho vyplývá, že signál "volno" je signalizován přibližně čtyřnásobnou rychlostí oproti signálu "stůj". V praxi se používají buď starší, mechanická klepátka, která mají dostatečně jasný a ostrý zvuk nebo plně elektronická klepátka, jejichž zvuk připomíná spíš žabí kvákání. I tento zvuk je dobře slyšitelný a s ničím nezaměnitelný. Výhodou plně elektronických klepátek je menší poruchovost. Nevýhodou jsou někdy technické problémy s instalací na stojany vybavenými novými LED svítilnami (stejná "klepátka" se používají i na železničních přechodech, jen jejich zvuk je o oktávu vyšší, takže je to spíš pípání.
Na tzv. dělených přechodech, bývají na některých stojanech (umístěných v dělícím prostoru mezi jednotlivými jízdními pruhy vozovky) instalována klepátka pro dva různé směry chůze. V takových případech je potřeba stisknout a držet blokovací tlačítko umístěné na sloupku semaforu cca 120 cm od země ve směru přecházení. Tím se dočasně vypne signál pro opačný směr, což umožní nerušený poslech signálů určený pro daný směr chůze.
***
Mezi nejnovější možnosti uplatnění dálkové aktivace patří možnost jejího použití pro aktivaci tzv. "chytrých zastávek" a informačních tabulí na zastávkách MHD a přestupních uzlech IDS JMK. Po aktivaci hlasového výstupu vysláním povelu č. 1 nám panel oznámí název zastávky, po vyslání povelu 2 nám sdělí přesný čas a po vyslání povelu č. 6 jsou postupně hlášeny 4 nejbližší odjezdy. Po opětovném vyslání povelu 6 v průběhu mluvení je aktuálně čtený řádek přerušen a je čten řádek následující. Poslední řádek, tj. ten, na kterém se zobrazují případné mimořádné informace, Bohužel čten není. Tyto LED diodové informační panely se stávají, čím dál častěji, součástí informačních dopravních systémů ve všech větších městech ČR.
Také v železniční dopravě se používají elektronické odjezdové tabule s možností hlasového výstupu. Ty jsou tvořeny LCD displeji, ale způsob získání zvukové informace z nich se od předchozího typu trochu odlišuje. Povelem č. 6 aktivujeme čtení prvních pěti odjezdů, Povelem č. 5 můžeme čtení aktuálního řádku zastavit, opětovným vysláním povelu 5 si jej můžeme nechat zopakovat a dalším vysláním povelu 6 můžeme pokračovat ve čtení dalšího řádku.
Vysílač je možné využít také na některých pobočkách České pošty, které jsou vybaveny lístkovým vyvolávacím systémem. Stiskem tlačítek 1 a 2 na vysílači se nejen dozvíme potřebné informace z majáčků OHM, které bývají na těchto pobočkách také umístěny, ale umožní nám se, vysláním povelu 6, přihlásit do systému bez nutnosti vyzvedávat si lístek a v neposlední řadě nám akustickým signálem přerušovaného klepání usnadní přístup k vyhrazené přepážce ve chvíli, kdy se tato uvolní. Zajímá-li vás více, tak se podívejte na Lístkové vyvolávací systémy pro nevidomé.
Zpracoval Josef Konečný
poslední aktualizace 12.11. 2018